Teprve letos jsem zaznamenal, že se u kostelíka něco děje, neboť jaksi vykoukl z houští a je teď ze silnice nepřehlédnutelný a tak jsem se k němu po třech letech vydal znovu. Bohužel happyend nečekejte. Přes snahu společnosti Kampanila(která mezitím v podstatě zanikla) a církve se neblahý osud kostelíka zatím odvrátit nepodařilo. Pouze došlo k odstranění náletů a do kaple "Zázračného pramene" se nastěhoval místní bezdomovec, který nyní udržuje okolí kostela v přijatelném stavu. Díky tomu, že je na kostelík nyní vidět, začali u něj zastavovat turisté a reportáž o něm natočila dokonce i Česká televize - ČT24/regiony - Zchátralou kapli u Libčevsi udržuje místní bezdomovec
Následují fotografie zveřejnila na facebooku skupina "Středohoří sobě", která se mimo jiné pokouší o záchranu tohoto poutního místa. Viz. Lahovický hřebenáč. Člen této skupiny pan Jan Kvapil dokonce vydal turistickou brožurku o studánkách v okolí Libčevse, kterou si můžete zakoupit v eshopu na http://www.svetmistopisu.cz
Fotka na pravé straně je z roku 2003. Foto na levé straně a fotky interiéru pocházejí z roku 1955 a organizátoři "Lahovického hřebenáče" je získali v databázi Národního památkového ústavu.
Více informací o tomto místě jsem nalezl na portálu geocashing.com (autor quapa + renekk) - v okolí kostelíka je umístěna keška.
Na počátku tohoto poutního místa byl sen písaře libčeveského panství Martina Schwarze, jenž ochořel těžkou horečkou. Zdálo se mu, že pokud se chce uzdravit, má vzdát hold svatému Jakubu Většímu u nedaleké studánky jemu zasvěcené. Učinil tak a skutečně se uzdravil. Následovně nechal v roce 1670 zbudovat malou kapli ke cti jmenovaného patrona studánky. Po 80 letech vedl zvětšující se příliv poutníku s podporou libčeveského duchovního Kašpara Himmela k postavení většího poutního kostelíka, což povolili rukou nedílnou majitel panství Ferdinand Filip z Lobkovic a biskupská konzistoř v Litoměřicích. Stavba byla vznesena v letech 1751 až 1754, ke slavnostnímu vysvěcení přišlo procesí z Libčevsi za zvuku trub a tympánu a slavnostní kázání pronesl farář ze Želenic. Stavitel je ovšem neznámý. Již dříve (12. dubna 1747) zde bylo založeno zbožné bratrstvo svatého Jakuba Vetšího, které se o kostel i kapli staralo. Je zachován i inventář z roku 1778, evidující pět černých obleků pro nosiče sochy svatého Jakuba v procesí, paruky, jednu velkou sochu svatého Jakuba a jednu malou pro potřeby pohřbu včetně futrálu. Po josefínských reformách prišel úpadek poutního ruchu. V roce 1808 kostel značně poškodila bouře, ale zanedlouho byl opět opraven péčí Františka Langeckera. Po nuceném vysídlení původního německého obyvatelstva po druhé světové válce opadnul zájem o kostel a spolu s ním i o studánkovou kapli. Vnitřní zařízení bylo zničeno či rozchváceno. Starší studánková kaple sice byla koncem 90. let 20. století opravena občanským sdružením Kampanila, ale dnes už se opět začíná podobat svému sousedu – kostelu svatého Jakuba, který je na pokraji zhroucení. Ani z této studánky se zrejmě nenapiješ, je zanesená. Pokud se v brzké době nenajde nějaké vhodné využití tohoto zajímavého areálu, bude zrejmě odsouzen k zániku.
Rok 2011
Nedaleko kostela stojí malá kaple v níž kdysi vyvěral "zázračný pramen". Ten se vytratil společně s procesími na jeho počest. Pramen prý zmizel proto, že obec Libčeves si pod kaplí vybudovala vodárnu a "zázračná" voda ze studánky tak teče ve všech libčeveských domácnostech přímo z kohoutku. Další zajímavou mezihru měl kostel někdy v 70. nebo 80. letech si z něj chtěl udělat "chatu" nějaký pražský umělec - výtvarník. Lidi z okolí mu ale rozkradli materiál na opravu kostela, takže to po čase vzdal.
Rok 2014
Na počátku tohoto poutního místa byl sen písaře libčeveského panství Martina Schwarze, jenž ochořel těžkou horečkou. Zdálo se mu, že pokud se chce uzdravit, má vzdát hold svatému Jakubu Většímu u nedaleké studánky jemu zasvěcené. Učinil tak a skutečně se uzdravil. Následovně nechal v roce 1670 zbudovat malou kapli ke cti jmenovaného patrona studánky. Po 80 letech vedl zvětšující se příliv poutníku s podporou libčeveského duchovního Kašpara Himmela k postavení většího poutního kostelíka, což povolili rukou nedílnou majitel panství Ferdinand Filip z Lobkovic a biskupská konzistoř v Litoměřicích. Stavba byla vznesena v letech 1751 až 1754, ke slavnostnímu vysvěcení přišlo procesí z Libčevsi za zvuku trub a tympánu a slavnostní kázání pronesl farář ze Želenic. Stavitel je ovšem neznámý. Již dříve (12. dubna 1747) zde bylo založeno zbožné bratrstvo svatého Jakuba Vetšího, které se o kostel i kapli staralo. Je zachován i inventář z roku 1778, evidující pět černých obleků pro nosiče sochy svatého Jakuba v procesí, paruky, jednu velkou sochu svatého Jakuba a jednu malou pro potřeby pohřbu včetně futrálu. Po josefínských reformách prišel úpadek poutního ruchu. V roce 1808 kostel značně poškodila bouře, ale zanedlouho byl opět opraven péčí Františka Langeckera. Po nuceném vysídlení původního německého obyvatelstva po druhé světové válce opadnul zájem o kostel a spolu s ním i o studánkovou kapli. Vnitřní zařízení bylo zničeno či rozchváceno. Starší studánková kaple sice byla koncem 90. let 20. století opravena občanským sdružením Kampanila, ale dnes už se opět začíná podobat svému sousedu – kostelu svatého Jakuba, který je na pokraji zhroucení. Ani z této studánky se zrejmě nenapiješ, je zanesená. Pokud se v brzké době nenajde nějaké vhodné využití tohoto zajímavého areálu, bude zrejmě odsouzen k zániku.
Rok 2011
Na kostelíku samotném se toho příliš nezměnilo, ale díky péči bezdomovce Pavla vypadá okolí přeci jen přívětivěji....
Žádné komentáře:
Okomentovat